Zástupce: Ing. Vladislav Vacek
Zaměření a historie firmy Historie Rybníkářství ve východních Čechách (dnes v kraji Královéhradeckém a Pardubickém) má velmi dlouhou tradici a bylo v 15. a 16. století větší a významnější než v jižních částech země České.
Největšího rozmachu dosáhlo za panství Pernštejnů. V letech 1491 - 1498 si zajistil povolení od krále Vladislava II. vést vodu z Labe na nové rybníky a nechal vystavět Opatovický kanál, kterým mnohé rybníky napájel. Král Vladislav II. dal podle vzoru Viléma postavit r.1498 rybník Žehuňský (který na rozdíl od mnoha jiných existuje dodnes a s 258 ha katastrální plochy je 10. největší v ČR ), čímž mimo jiné výhody umožnil kupcům putujícím do Kladska a Polska po hrázi rybníka lepší a bezpečnější přechod přes řeku Cidlinu.
Od roku 1490 do roku 1560 založili jen Pernštejnové na 400 rybníků a přitom pomáhali i sousedům z okolních panství, neboť rybníky jim pomohly vysušit močály, ozdravit krajinu a umožnilo se tak rozšíření luk, polí a lesů s následnou možností chovu vyššího počtu dobytka i koní. V Chlumecké oblasti byl největším rybníkem Rutvas, který byl zajímavý tím, že se z něj voda dala vypouštět na jih do Labe nebo na sever do Cidliny což se využívalo zvláště při velkých vodách v jednotlivých řekách. Vůbec naši předkové byli velmi zdatní hospodáři a uměli při vlastním prospěchu i lépe žít v souladu s krajinou. Po třicetileté válce, v níž bylo mnoho rybníků zničeno, se rybníkářství v celých Čechách a zvláště v oblasti dnešních východních Čech, do původní podoby již nikdy nevrátilo. Příčinou bylo zanedbání péče o rybníky a přechod k intenzivnějšímu obilnářství a pastevectví s postupným rozšiřováním pěstování cukrovky. Přispělo k tomu také zavedení hlubokého drenážování pozemků, což se nejdříve projevilo v oblastech klimaticky příznivějších - tedy v Polabí, zatímco v oblastech, kde ani nákladné úpravy nemohly zaručit úspěch přeměny rybníků na ornou půdu, se rybniční hospodářství udrželo v téměř původním rozsahu. To platí především pro Třeboňskou pánev a některé oblasti Vodňanska a Blatenska.
Na Chlumecku je historicky asi nejznámější rybník Velkochlumecký, který přispěl k porážce selské rebelie v roce 1775, sám pak po velké povodni protržený, zůstal neobnoven z obavy před další velkou vodou.
Ze zprávy poděbradského purkrabího Ondřeje Žlutického se dovídáme, že již v letech 1602 - 1603 si pražští obchodníci s rybami stěžovali a žádali, aby džbery měřící objem ryb byly porovnány s "mírou chlumeckou" a proto byl v Chlumci nový džber udělán a od těch dob na poděbradském panství se používal, aby se kupující na množství nešidili.
V době po první světové válce v r. 1919, byl pardubický velkostatek první, na němž byla provedena pozemková reforma. Další část rybníků byla znárodněna po roce 1945. Rybářství v Chlumci nad Cidlinou vzniklo z rybníků velkostatků Chlumeckého (rodina Kinských), Mcelského spolu s panstvím Dymokury, Jičíněves, dále z jednotlivých rybníků na Kopidlně, okolo Jičína a Mladé Boleslavi. Samostatným podnikem byla Správa rybníků v Doksech. V šedesátých letech se vystavělo několik nových rybníků (např. Červenský a Komárovský) a k chovu ryb byl na rybnících připojen chov kachen.
Po roce 1989 prošlo chlumecké rybniční hospodářství velkými změnami, část majetku byla vrácena původním majitelům (např. Schlikům, Czerninům a Kinským) a byla založena společnost Rybářství Chlumec nad Cidlinou, a.s., která hospodaří na 234 rybnících o výměře přibližně 1700 ha vodních ploch. Chov kachen byl oddělen do společnosti PERENA, s. r.o.
Nabídka výroby živé ryby - kapr, štika, lín, amur, tolstolobik, sumec.
výrobky z ryb - chlazený sortiment, uzený sortiment, mražený sortiment
Ceník: na vyžádání
Objednávka výrobku - telefonicky, osobně
Rozvoz výrobků - NE