Rybářství Chlumec nad Cidlinou, a.s.
 |
 |
Kontaktní údaje:
Zástupce: Ing. Vladislav Vacek
IČO: 48173193
Telefon: 495 703 050
E-mail: rybychlumec@rybychlumec.cz
www.rybychlumec.cz
Zaměření a historie firmy
Historie Rybníkářství ve východních Čechách (dnes v kraji Královéhradeckém a Pardubickém) má velmi dlouhou tradici a bylo v 15. a 16. století větší a významnější než v jižních částech země České.
Největšího rozmachu dosáhlo za panství Pernštejnů. V letech 1491 - 1498 si zajistil povolení od krále Vladislava II. vést vodu z Labe na nové rybníky a nechal vystavět Opatovický kanál, kterým mnohé rybníky napájel. Král Vladislav II. dal podle vzoru Viléma postavit r.1498 rybník Žehuňský (který na rozdíl od mnoha jiných existuje dodnes a s 258 ha katastrální plochy je 10. největší v ČR ), čímž mimo jiné výhody umožnil kupcům putujícím do Kladska a Polska po hrázi rybníka lepší a bezpečnější přechod přes řeku Cidlinu.
Od roku 1490 do roku 1560 založili jen Pernštejnové na 400 rybníků a přitom pomáhali i sousedům z okolních panství, neboť rybníky jim pomohly vysušit močály, ozdravit krajinu a umožnilo se tak rozšíření luk, polí a lesů s následnou možností chovu vyššího počtu dobytka i koní. V Chlumecké oblasti byl největším rybníkem Rutvas, který byl zajímavý tím, že se z něj voda dala vypouštět na jih do Labe nebo na sever do Cidliny což se využívalo zvláště při velkých vodách v jednotlivých řekách. Vůbec naši předkové byli velmi zdatní hospodáři a uměli při vlastním prospěchu i lépe žít v souladu s krajinou. Po třicetileté válce, v níž bylo mnoho rybníků zničeno, se rybníkářství v celých Čechách a zvláště v oblasti dnešních východních Čech, do původní podoby již nikdy nevrátilo. Příčinou bylo zanedbání péče o rybníky a přechod k intenzivnějšímu obilnářství a pastevectví s postupným rozšiřováním pěstování cukrovky. Přispělo k tomu také zavedení hlubokého drenážování pozemků, což se nejdříve projevilo v oblastech klimaticky příznivějších - tedy v Polabí, zatímco v oblastech, kde ani nákladné úpravy nemohly zaručit úspěch přeměny rybníků na ornou půdu, se rybniční hospodářství udrželo v téměř původním rozsahu. To platí především pro Třeboňskou pánev a některé oblasti Vodňanska a Blatenska.
Na Chlumecku je historicky asi nejznámější rybník Velkochlumecký, který přispěl k porážce selské rebelie v roce 1775, sám pak po velké povodni protržený, zůstal neobnoven z obavy před další velkou vodou.
Ze zprávy poděbradského purkrabího Ondřeje Žlutického se dovídáme, že již v letech 1602 - 1603 si pražští obchodníci s rybami stěžovali a žádali, aby džbery měřící objem ryb byly porovnány s "mírou chlumeckou" a proto byl v Chlumci nový džber udělán a od těch dob na poděbradském panství se používal, aby se kupující na množství nešidili.
V době po první světové válce v r. 1919, byl pardubický velkostatek první, na němž byla provedena pozemková reforma. Další část rybníků byla znárodněna po roce 1945. Rybářství v Chlumci nad Cidlinou vzniklo z rybníků velkostatků Chlumeckého (rodina Kinských), Mcelského spolu s panstvím Dymokury, Jičíněves, dále z jednotlivých rybníků na Kopidlně, okolo Jičína a Mladé Boleslavi. Samostatným podnikem byla Správa rybníků v Doksech. V šedesátých letech se vystavělo několik nových rybníků (např. Červenský a Komárovský) a k chovu ryb byl na rybnících připojen chov kachen.
Po roce 1989 prošlo chlumecké rybniční hospodářství velkými změnami, část majetku byla vrácena původním majitelům (např. Schlikům, Czerninům a Kinským) a byla založena společnost Rybářství Chlumec nad Cidlinou, a.s., která hospodaří na 234 rybnících o výměře přibližně 1700 ha vodních ploch. Chov kachen byl oddělen do společnosti PERENA, s. r.o.
Nabídka výroby živé ryby - kapr, štika, lín, amur, tolstolobik, sumec.
výrobky z ryb - chlazený sortiment, uzený sortiment, mražený sortiment
Ceník: na vyžádání
Objednávka výrobku - telefonicky, osobně
Rozvoz výrobků - NE
Historie Rybníkářství ve východních Čechách (dnes v kraji Královéhradeckém a Pardubickém) má velmi dlouhou tradici a bylo v 15. a 16. století větší a významnější než v jižních částech země České.
Největšího rozmachu dosáhlo za panství Pernštejnů. V letech 1491 - 1498 si zajistil povolení od krále Vladislava II. vést vodu z Labe na nové rybníky a nechal vystavět Opatovický kanál, kterým mnohé rybníky napájel. Král Vladislav II. dal podle vzoru Viléma postavit r.1498 rybník Žehuňský (který na rozdíl od mnoha jiných existuje dodnes a s 258 ha katastrální plochy je 10. největší v ČR ), čímž mimo jiné výhody umožnil kupcům putujícím do Kladska a Polska po hrázi rybníka lepší a bezpečnější přechod přes řeku Cidlinu.
Od roku 1490 do roku 1560 založili jen Pernštejnové na 400 rybníků a přitom pomáhali i sousedům z okolních panství, neboť rybníky jim pomohly vysušit močály, ozdravit krajinu a umožnilo se tak rozšíření luk, polí a lesů s následnou možností chovu vyššího počtu dobytka i koní. V Chlumecké oblasti byl největším rybníkem Rutvas, který byl zajímavý tím, že se z něj voda dala vypouštět na jih do Labe nebo na sever do Cidliny což se využívalo zvláště při velkých vodách v jednotlivých řekách. Vůbec naši předkové byli velmi zdatní hospodáři a uměli při vlastním prospěchu i lépe žít v souladu s krajinou. Po třicetileté válce, v níž bylo mnoho rybníků zničeno, se rybníkářství v celých Čechách a zvláště v oblasti dnešních východních Čech, do původní podoby již nikdy nevrátilo. Příčinou bylo zanedbání péče o rybníky a přechod k intenzivnějšímu obilnářství a pastevectví s postupným rozšiřováním pěstování cukrovky. Přispělo k tomu také zavedení hlubokého drenážování pozemků, což se nejdříve projevilo v oblastech klimaticky příznivějších - tedy v Polabí, zatímco v oblastech, kde ani nákladné úpravy nemohly zaručit úspěch přeměny rybníků na ornou půdu, se rybniční hospodářství udrželo v téměř původním rozsahu. To platí především pro Třeboňskou pánev a některé oblasti Vodňanska a Blatenska.
Na Chlumecku je historicky asi nejznámější rybník Velkochlumecký, který přispěl k porážce selské rebelie v roce 1775, sám pak po velké povodni protržený, zůstal neobnoven z obavy před další velkou vodou.
Ze zprávy poděbradského purkrabího Ondřeje Žlutického se dovídáme, že již v letech 1602 - 1603 si pražští obchodníci s rybami stěžovali a žádali, aby džbery měřící objem ryb byly porovnány s "mírou chlumeckou" a proto byl v Chlumci nový džber udělán a od těch dob na poděbradském panství se používal, aby se kupující na množství nešidili.
V době po první světové válce v r. 1919, byl pardubický velkostatek první, na němž byla provedena pozemková reforma. Další část rybníků byla znárodněna po roce 1945. Rybářství v Chlumci nad Cidlinou vzniklo z rybníků velkostatků Chlumeckého (rodina Kinských), Mcelského spolu s panstvím Dymokury, Jičíněves, dále z jednotlivých rybníků na Kopidlně, okolo Jičína a Mladé Boleslavi. Samostatným podnikem byla Správa rybníků v Doksech. V šedesátých letech se vystavělo několik nových rybníků (např. Červenský a Komárovský) a k chovu ryb byl na rybnících připojen chov kachen.
Po roce 1989 prošlo chlumecké rybniční hospodářství velkými změnami, část majetku byla vrácena původním majitelům (např. Schlikům, Czerninům a Kinským) a byla založena společnost Rybářství Chlumec nad Cidlinou, a.s., která hospodaří na 234 rybnících o výměře přibližně 1700 ha vodních ploch. Chov kachen byl oddělen do společnosti PERENA, s. r.o.
Nabídka výroby živé ryby - kapr, štika, lín, amur, tolstolobik, sumec.
výrobky z ryb - chlazený sortiment, uzený sortiment, mražený sortiment
Ceník: na vyžádání
Objednávka výrobku - telefonicky, osobně
Rozvoz výrobků - NE
 |
 |
Český rybářský svaz, místní organizace Hradec Králové
 |
 |
Kontaktní údaje:
Zástupce: Jiří Slivko
IČO: 13585576
Telefon: +420 736 609 896
E-mail: crs.hk@volny.cz, vmohk@centrum.cz
www.rybarihk.cz/
Zaměření a historie firmy
Rybářství na Královéhradecku se začalo organizovat v roce 1899, v roce 1905 došlo k řádnému ustavení „Prvního rybářského klubu v Hradci Králové“ a v současné době ho zde máme v podobě místních poboček Českého rybářského svazu. Mnohé druhy ryb, dříve samozřejmé, dnes už v Labi a Orlici nenajdeme, ale rybáři se svou sympatickou zálibou přece jenom vydrželi. Rozvoj průmyslu se od počátku tohoto století podepisoval na kvalitě vody negativním způsobem, takže to svatý Petr – tradiční patron rybářů – neměl se svěřeným úsekem právě snadné.
Nabídka výroby
kapr I.třída, kapr výběr nad 2,5 kg, amur, lín obecný, siven americký, pstruh duhový, štika obecná, sumec, jesetert, tolstolobik - vše dle nabídky
Ceník: na webových stránkách
Objednávka výrobků - telefonicky, osobně
Rozvoz výrobků - NE
Rybářství na Královéhradecku se začalo organizovat v roce 1899, v roce 1905 došlo k řádnému ustavení „Prvního rybářského klubu v Hradci Králové“ a v současné době ho zde máme v podobě místních poboček Českého rybářského svazu. Mnohé druhy ryb, dříve samozřejmé, dnes už v Labi a Orlici nenajdeme, ale rybáři se svou sympatickou zálibou přece jenom vydrželi. Rozvoj průmyslu se od počátku tohoto století podepisoval na kvalitě vody negativním způsobem, takže to svatý Petr – tradiční patron rybářů – neměl se svěřeným úsekem právě snadné.
Nabídka výroby
kapr I.třída, kapr výběr nad 2,5 kg, amur, lín obecný, siven americký, pstruh duhový, štika obecná, sumec, jesetert, tolstolobik - vše dle nabídky
Ceník: na webových stránkách
Objednávka výrobků - telefonicky, osobně
Rozvoz výrobků - NE
 |
 |